Slovo pro tento den: Sobota 11. dubna

Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země. (Gn 12, 3)

Říkáš, že se v bibli málo hovoří o zdraví, štěstí, síle atd. Ještě jsem o tom hodně uvažoval. Pro Starý zákon to přece rozhodně neplatí. Teologický pojem vystihující vztah mezi Bohem a lidským štěstím etc. je, nakolik vidím, pojem požehnání. […] Toto požehnání znamená, že se Bůh ujímá pozemského života a jsou v něm obsažena všechna zaslíbení. Považovat starozákonní požehnání za překonané Novým zákonem by byla opět obvyklá spiritualizace Nového zákona. Ale cožpak je náhoda, že se v souvislosti se zneužitím večeře Páně („požehnaný kalich…“ 1K 10, 16; 1K 11, 30) mluví o nemoci a smrti, že Ježíš uzdravuje lidi […]. Má se tedy starozákonní požehnání stavět proti kříži? […] Jakmile se udělá z kříže, resp. z utrpení princip, má to za následek nezdravý metodismus, který olupuje utrpení o kontingentní charakter božího poslání. Ostatně i ve Starém zákoně musí přece požehnaný mnoho trpět […], ale nikdy nedojde k tomu (stejně jako v Novém zákoně), aby bylo štěstí a utrpení, resp. požehnání a kříž ve výlučném protikladu. V tomto ohledu tkví rozdíl mezi Starým a Novým zákonem zřejmě v tom, že ve Starém zákoně zahrnuje požehnání také kříž, v Novém zákoně kříž také požehnání. (Dietrich Bonhoeffer, Na cestě k svobodě)

Modlitba Dietricha Bonhoeffera: Ve mně je tma, ale u tebe je světlo, jsem opuštěn, ale ty mě neopouštíš, jsem malomyslný, ale u tebe je pomoc; jsem nepokojný, ale u tebe je mír; ve mně je hořkost, u tebe je trpělivost; já tvoje cesty nechápu, ty však pro mne cestu znáš.

Ondřej Ruml