Slovo pro tento den: Sobota 1. února

Pavel a Timoteus, služebníci Krista Ježíše, všem bratřím v Kristu Ježíši, kteří jsou ve Filipech, i biskupům a jáhnům. [Fp 1, 1]

Řecké město Filipis bylo prvním místem na evropské půdě, které Pavel navštívil. Došlo k tomu na jeho druhé misijní cestě. Bydleli tam vysloužilí římští legionáři a celé město bylo jakousi výkladní skříní římského způsobu života.

Pavel napsal tuto epištolu z vězení, a přece je plná radosti. To je jistě něco, co může překvapit, co dodnes překvapuje a co patrně bylo misijně přitažlivé právě ve vězení, kde byli zavřeni také lidé s kriminální minulostí. Radost křesťana není závislá na vnější situaci a nemizí ani ve chvílích těžkých, třeba když je člověk protiprávně vězněn.

Apoštol uvádí jako spoluautora Timotea, mladého křesťana z Lystry, který patrně docházel za Pavlem do vězení. oba se představují jako služebníci Ježíše Krista, doslova otroci, které si Kristus získal svou pravdou a láskou. Adresátem jsou bratři a sestry, kteří jsou ve Filipis, s biskupy a jáhny (diakony). Dopis byl čten ve sboru s potvrzením biskupů a jáhnů.

Pane Ježíši Kriste, děkujeme ti za svědectví apoštola Pavla, které je plné víry a radosti. Amen.

Jiří Kabíček