Slovo pro tento den: Pondělí 9. července

2 K 11, 16–33 ● Ez 383

Je někdo sláb, abych já nebyl sláb spolu s ním? Propadá někdo pokušení, abych já se tím netrápil? Mám-li se chlubit, pochlubím se svou slabostí!

[2 K 11, 29–30]

Chlubit se svou slabostí? Zvláštní. Vždyť za vítěze jsou obvykle považováni ti silní, pevní, neohrožení. Tedy pokud někdo takový je. Pokud to není jen maska, kterou si slabý člověk nasazuje, aby ošálil ostatní i sám sebe.

Ale přesto, proč slabost přiznávat? K čemu to je? Snad abychom mohli být druhým blíže. V pravdě a otevřenosti blíže. Ten, kdo sám sebe považuje za silného, nemá pochopení pro slabé. Ten, kdo nebojuje s pokušením, nemůže být blízko tomu, kdo pokušení podléhá.

Pokud si však vzájemně blízko jsme, sílu dostáváme, v pokušení obstojíme. Ne z naší moci, ale ze síly toho, který se pro nás stal slabým, pro nás podstoupil pokušení, utrpení i smrt, aby nám byl blízko i ve chvílích nejtemnějších. Obstojíme díky síle toho, který pro nás z prohry učinil vítězství.

Kriste, nemáme, čím bychom se před tebou chlubili. Můžeme jen děkovat, že i v naší slabosti, v našem bloudění a pochybnostech ty jsi s námi a neopouštíš nás. Amen

Daniel Matějka