
V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji. [Mk 1, 9a]
Od Jana to nebyly marné sliby, jakými lákají někteří kazatelé a náboženští vůdcové všech dob. Ten silnější opravdu přišel. Začal svou dráhu na tomto místě, na pustém břehu Jordánu. Nešel napřed do Říma, aby změřil své síly s tím, co bylo tehdy nejsilnější a co se vždycky na světě považuje za to nejsilnější: s vojenskou a politickou mocí, se světovou říší a těmi, kteří spoléhají na sílu násilí. A nešel ani do Athén, které byly na světě nejproslulejším sídlem vzdělání a moudrosti, aby svou sílu ukázal mezi učenci, mudrci a vědci. Ani nešel hned do Jeruzaléma, aby odhalil, že jeho zvěst je mocnější než učení kněží a zákoníků a že jeho víra a modlitba a známost nebeského otce předčí ty nejzbožnější a nejvyspělejší ve víře.
Přišel tam, kde se zástupy lidí dávaly křtít – mezi ty, kteří vyznávali: poznali jsme, že náš hřích je silnější než my a než každá jiná síla, o které víme, a že si s ním sami neporadíme. Potřebujeme někoho, kdo by nad naším hříchem dokázal zvítězit a to přetěžké břemeno z nás sejmout.
Kriste, ty ses pro nás ponížil, sestoupil mezi hříšné, abys nás z hříchu vysvobodil. Chválíme tě za to! Amen.
Jana Potočková