Slovo pro tento den: Pondělí 8. října

1 K 7, 1–9 ● Ez D 671

Pokud jde o to, co jste psali: Je pro muže lépe, když žije bez ženy. […] Přál bych si totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má od Boha svůj vlastní dar, jeden tak, druhý jinak.

[1 K 7, 1.7]

Na tento Pavlův text určitě párkrát v životě pomyslel nejeden farář, vraceje se od svých náročných farníků mezi své rozjívené děti a upracovanou manželku, nejedna učitelka, která po celodenní dřině vaří ještě nevrlému muži večeři, možná na něj pomyslel každý člověk, který žije v manželství. Ale spíše pozitivně: Být bez partnera, být single, neznamená být sobecky sám. Je to způsob, jak se věnovat plně svému povolání, být k dispozici daleko širšímu okruhu lidí, být připraven bez okolků plnit své poslání. Pavel to právě takhle nesobecky vidí, vzdává se partnerky, protože chce být k dispozici svému povolání od Ježíše Krista. Někdy se ale ptám, zda Pavlovi přece jen občas večer nepřišlo líto, že to takhle napsal. Být sám může být neunesitelná tíha.

Inspirativní mi přijdou dva momenty: Pavel, přes své osobní přesvědčení o prospěšnosti svobodného stavu, dává prostor a vážnost i stavu manželskému. A druhá věc s tím souvisí: Oba stavy považuje za dar od Boha. Což může být cenný impulz i ve chvíli, kdy nejsme se svým rodinným stavem úplně spokojeni.

Žiji v manželství (žiji sám, sama). Bože, dej, ať můžu prožívat svůj stav jako dar a milost. Amen

Marta Sedláčková