Slovo pro tento den: Pondělí 7. prosince

Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. (L 21, 25)

Slunce znamení již mělo, když se pro smrt Kristovu zatmělo, a též i měsíc v tu dobu ztratil světlo i hvězdy, jež berou světlo do slunce. Ale může rozuměno býti, že slunce-Kristus zatmí se před soudným dnem, takže lidé nebudou vidět věrou živou toho slunce, a měsíc, jenž znamená církev křesťanskou, ten nedá světla svého, totiž nebudou svítiti naučením pravým, ani skutky dobrými; a hvězdy, to jest lidé, budou s nebe padati, to jest odpadnou od nebeských obcování. A to prorokoval Kristus, řka dopředu učedníkům: „Vizte, ať nižádný vás nesvede, neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem Kristus! a mnohé svedou.“ A potom dí, že povstanou falešní prorokové, a dají znamení veliká a zázraky, tak, aby uvedeni byli v blud, kdyby mohlo býti, i vyvolení. A to se nyní velmi plní, neboť již Kristova pravda i Kristus málo v lidech svítí, ani již chtí, aby evangelium nekázali a Krista nejmenovali; a kohož chopí, an Kristovu pravdu přímo vyznává, toho proklínají, pohánějí, vypovídají, hrdlují, mučí i žalářují i usmrcují. (Postila, kázání na druhou neděli adventní)

Pane, prosíme, dej nám pevnou víru, ať nehledáme všude okolo, ale tebe se držíme. Amen.

Olga Mrázková