Slovo pro tento den: Pondělí 7. dubna

Řekl jim: „A za koho mne pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Za Božího Mesiáše.“ [L 9, 20]

Modlitba o samotě dává sílu. Tak to vidíme u Ježíše. Nekochá se úspěchem, který měl, když nasytil zástupy, ale stáhl se i s učedníky do samoty. A právě v této chvíli ztišení padne důležitá otázka: Za koho mne pokládáte? Otázka po víře. V té první otázce jde o to, jak se na Ježíše dívají lidé, jak ho chápou. Vidí v něm proroka, Elijáše, Jana Křtitele. Druhá otázka už je osobní. Ježíš se ptá učedníků: A co vy? Za koho mne pokládáte vy?

Boží Mesiáš, odpovídá Petr. Vyznává svou víru, a vyznává ji i za ostatní. Jsi Kristus – ten Pomazaný. To je vyznání víry. Petrovi bylo dáno cosi zahlédnout, pochopit a vyslovit dřív než ostatním. A to je velký dar. Ale ten dar si zatím mají ponechat pro sebe, až do času. Ježíše ještě čeká dlouhá a těžká cesta, cesta bolesti a smrti, než bude každému zjevné, kým on je. Učedníci to už smějí vědět, bylo jim to darováno, byť to ještě úplně nechápou. My tomu už rozumíme lépe, něco víme a dnes už mlčet nemusíme. Ten dar je dnes už pro všechny, smíme jej ohlašovat všude kolem. Ježíš je Boží Mesiáš – Kristus. Z toho se můžeme radovat.

Pane, děkujeme, že nám dáváš dar modlitby a dar poznání, stejně jako Petrovi a učedníkům. Děkujeme, že tě smíme chválit a že o tobě můžeme mluvit dál a dál. Amen.

Dagmar Hrubantová