Slovo pro tento den: Pondělí 7. března

A slyšel jsem zpěv jakoby ohromného zástupu, jako hukot množství vod a jako dunění hromu: „Haleluja, ujal se vlády Pán Bůh náš všemohoucí. Radujme se a jásejme a vzdávejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila a byl jí dán zářivě čistý kment, aby se jím oděla.“ Tím kmentem jsou spravedlivé skutky svatých. [Zj 19, 6–8]

Království Boží už je mezi námi! Bůh už kraluje – skrze vzkříšeného Krista, toho Beránka, který musel být lidmi zabit, aby pochopili, co všechno vydrží Boží láska. Nejjemnější lněné plátno – kment, kterým se kdysi odívali kněží a králové, má být svatebním oblekem těch, kteří se chtějí jakožto celé společenství s Kristem – Beránkem zasnoubit. To co tyto lidi – to co (snad) nás – uschopňuje se před mocí průzračné Kristovy lásky ukázat, co nám umožňuje se ke Kristu na veřejnosti hlásit a tulit, je právě naše pomyslné svatební roucho – to nejluxusnější, nejvybranější –, kterým jsou skutky spravedlnosti několika málo vyvolených. Tedy jejich poslušnost Ježíšovým příkazům, Kristovu zákonu lásky. 

Jistě, jsme zachráněni díky Kristu, největšímu z proroků, člověku plně prodchnutému Božím Duchem lásky, Synu Božímu, který neodporoval zlu, ale naopak jej nechal na sobě vyjevit, aby ozřejmil, jak moc jsme Bohem milováni a také, jak moc se jeho lásky bojíme. Jsme zachráněni a uzdraveni z bludných kruhů nelásky díky Kristově vše odpouštějící lásce. Ale přidáváme se k němu také díky tomu, že se alespoň někteří z nás nechají jeho láskou proměnit a jednají podle jeho nařízení – milují své bližní, a to dokonce i své nepřátele a jsou ochotni pro lepší život druhých nasadit svůj život.

Ježíši Kriste, jsem tvůj, i když vím, že mám spoustu chyb. Jsem tvůj i díky tomu, že jsou lidé, kteří mi dávají svým životem příklad pravé nesobecké lásky, kteří mi tebe ztělesňují. Děkuji za ně a prosím, abych se i já alespoň jednou, alespoň na krátký čas stal kmentem pro druhé. Amen.

Marek Bárta