Slovo pro tento den: Pondělí 6. července - upálení M. Jana Husa (1415)

Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život? (Mk 8, 34–36)

Dříve však, než by ho podpálili, přijel k němu říšský maršálek Hoppe z Papenheimu a syn kdysi Klema, jak se mu říkalo, vybízeje ho, aby ještě zachoval život bez úrazu a aby to, co kdysi kázal, a svoje slova odpřisáhl a odvolal. A on, pohlédnuv k nebi, vysokým hlasem odpověděl: „Bůh mi jest svědek, že jsem to, co se mi falešně připisuje a skrze falešné svědky přičítá, nikdy neučil, ani nekázal, ale předním úmyslem mého kázání a všech jiných mých skutků nebo písem bylo, abych jen mohl lidi zachrániti od hříchů. V té pak pravdě evangelia, kterou jsem psal, učil a kázal ze slov a výkladů svatých doktorů, dnes vesele chci umříti.“ A uslyševše to, ihned řečený maršálek se synem Klemovým, tlesknuvše rukama, odjeli. A jeho ihned biřici zapálili a mistr hned vysokým hlasem zazpíval nejprve: „Kriste, Synu Boha živého, smiluj se nad námi“; a po druhé: „Kriste, Synu Boha živého, smiluj se nade mnou“; a po třetí: „Jenž jsi se narodil z Marie Panny“. A když po třetí začal zpívati, hned mu vítr vehnal plamen do tváře, a tak sám v sobě se modle, pohybuje rty a hlavou, vypustil duši v Pánu. (zpráva Petra z Mladoňovic)

Bože, učiň, ať je nám památka tvého svědka, mistra Jana, výzvou k pokání a důvěře tobě a také povzbuzením, ať následujeme našeho Pána Ježíše Krista a tak jsme účastni všeho, co jsi připravil svým věrným. Tobě chvála na věky. Amen.

Jaroslav Vítek