Slovo pro tento den: Pondělí 4. června

Zj 4, 1–8 ● Sv 360

Potom jsem měl vidění: Hle, dveře do nebe otevřené, a ten hlas, který předtím ke mně mluvil a který zněl jako polnice, nyní řekl: „Pojď sem, a ukážu ti, co se má stát potom.“ Ihned jsem se ocitl ve vytržení ducha: A hle, trůn v nebi, a na tom trůnu někdo, kdo byl na pohled jako jaspis a karneol.

[Zj 4, 1–3a]

Janovi se ve vidění odkrývá budoucnost. Nezmocňuje se jí však na vlastní pěst. Je pozván, aby vstoupil do otevřených dveří a nahlédl, co se má stát. A hle, trůn v nebi. Na něm kdosi, koho se ani neodváží pojmenovat přímo. Je tak výjimečný jako vzácné drahokamy. S tímto trůnem je spojeno budoucí dění. Zde se rozhoduje o konečném údělu světa, o životě každého z nás, o budoucnosti našich dětí. Rozhodující slovo nepadá v palácích politiků, v kancelářích byznysmenů ani na bitevních polích. V nebi je trůn, hlavní sídlo pravdy. To vidí Jan a to tlumočí svým čtenářům.

My to připomínejme všem vladařům a mocným našeho světa. Nesedíte na trůnu v nebi. Vaše moc má své hranice. I vy se budete jednou zodpovídat tomu, který je jako jaspis a karneol. A připomínejme si to také mezi sebou. Trůn v nebi není prázdný. Sedí na něm ten, který byl a který jest a který přichází. Proto se nadcházející budoucnosti ani těch mocných nemusíme bát.

Svatý Bože, v tvých rukou je náš dnešek i naše budoucnost. Dej, ať do ní vstupujeme s důvěrou v tebe. Amen

Tabita Landová