Slovo pro tento den: Pondělí 29. prosince

V Cesareji žil nějaký muž jménem Kornélius, důstojník pluku zvaného Italský. [Sk 10, 1]

Dodnes není snadné prolomit kulturní a náboženské bariéry, které oddělují jednotlivé národy. Měla-li se církev rozšířit do pohanského světa, muselo dojít k zásahu, který umožnil překročit tradice na jedné i druhé straně. O tom vypovídá příběh pohanského důstojníka Kornélia. Významnou úlohu v ní měl apoštol Petr. Stalo se to, když při návštěvě rozptýlených křesťanských hloučků krátký čas pobýval v Joppe. Během odpolední modlitby měl zvláštní vidění: Viděl velkou plachtu, spouštěnou k zemi, a v ní množství zvířat čistých i nečistých. Uslyšel hlas, aby se nerozpakoval je jíst. Když se bránil, že nikdy nejedl to, co poskvrňuje, hlas mu řekl: „Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté!“ To se opakovalo třikrát.

Když přišel k domu, kde bydlel, čekali tam na něho tři muži z Cesareje. Sdělili mu, že od svého pána, setníka Kornélia, dostali příkaz, aby mu Petra přivedli. Mluvili o Kornéliovi velmi pěkně: „Je to muž spravedlivý a má dobrou pověst u židovského lidu.“ Druhého dne se společně vypravili do Cesareje.

Kornélius byl pohan, ale byl nakloněn židovskému náboženství. Věřil v jednoho Boha a pravidelně se modlil. S pokorou Petra přivítal, uvedl jej do síně zaplněné hosty a vyprávěl mu, jak Bůh vyslyšel jeho modlitby a odkázal ho na Petra. Nyní jsou všichni připraveni slyšet, co jim Bůh Petrovým prostřednictvím řekne. Petr pochopil Boží záměr a zvěstoval jim, že i pohanům, kteří uvěří ve jméno Pána Ježíše, budou odpuštěny hříchy. Ještě když mluvil, sestoupil na všechny Duch svatý. Cesta do pohanského světa se otevřela.

Děkujeme, Pane, že rušíš přehrady, které lidi rozdělují. Amen.

Pavel Smetana