
„Zůstaň tu přes noc. Ráno, bude-li on chtít, dobrá, ať se tě zastane; nebude-li ochoten být ti zastáncem, zastanu se tě sám, jakože živ je Hospodin. Spi klidně až do rána.“ [Rt 3,13]
Bóaz je zbožný, ale rozhodně není naivní. Naopak, v této jeho řeči můžeme vidět jeho značnou prozíravost. Myslí na pověst Rút i na možné komplikace v plánech a dohodě, kterou spolu uzavřeli. Jiný muž by po příslibu sňatku možná využil situace a ženu omámenou dobrým vývojem věcí v situaci, která k tomu přímo vybízela, na místě pomiloval.
Bóaz se však snaží věc promyslet. Ví, že je tu ještě jiný zastánce, který má na sňatek s Rút přednostní právo, pokud by ji chtěl. Dále hrozí nebezpečí, že by mohl někdo Rút poznat a začít rozvíjet klepy o tom, co se asi na humně dělo. Proto Rút ještě za tmy posílá zpět domů. Přitom ji však předtím nechává pod svou ochranou vyspat. Ví, že to pro ni musela být velmi vyčerpávající cesta a napětí. Nyní potřebuje nejvíce ze všeho odpočinek a šťastný návrat domů. V tom všem se Bóaz projevuje jako citlivý člověk, který myslí na potřeby druhého. Kéž bychom v mnoha situacích dovedli myslet na možné důsledky svého jednání a potřeby druhých tak jako on.
Pane náš, když se nám do rukou dostává moc nad životem druhého, dej, ať s ní zacházíme opatrně a s rozvahou. Kéž jsme schopni rozeznat, že se svým jednáním velmi dotýkáme budoucnosti druhých. Amen.
Magdaléna Trgalová