Slovo pro tento den: Pondělí 25. června

1 S 18, 6–30 ● Ez D 632

A Saul svým služebníkům přikázal: „Namluvte nenápadně Davidovi: Hle, král si tě oblíbil a všichni jeho služebníci tě milují. Nyní se můžeš stát královým zetěm.“

[1 S 18, 22]

V nejvyšších patrech politiky obvykle bývají pohodlné komnaty a stoly se prohýbají pod vybranými nápoji a pokrmy. Může zde však i pořádně foukat. Čím větší moc, tím více nástrah a intrik. Politici něco jiného říkají a něco jiného si myslí. Na všechno mají své záludné poradce, své lobbisty a tajemníky. Za fasádou úsměvů se někdy skrývají vražedné úmysly. Každý, kdo do tohoto prostoru vstoupí, to zažije na vlastní kůži. S tím se dá počítat a lze tomu vzdorovat. Vyhnout se tomu však nelze. Od časů Davidových se toho v chování mocných mnoho nezměnilo.

Saulovy pletichy jsou o to odpornější, že do své špinavé hry zcela cynicky zatahuje i své dvě dcery. Mérab se zavčasu provdá za jiného. Míkal na Davida „zbude“. A zamiluje se do něho! Čím jen to je, že se Saulova nenávist nepřenáší na jeho děti, ba mění se v její pravý opak, v lásku?

Hospodine, chválíme tě, že všecky věci vedeš k dobrému, že tmu měníš ve světlo. Děkujeme ti za to a vzdáváme ti čest a slávu skrze našeho Pána a Spasitele, Ježíše Krista.

Marek Pompe Lukášek