Slovo pro tento den: Pondělí 24. srpna

Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava, z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno. (Ef 4, 15–16)

Jan Hus nás přivádí k zamyšlení, jaký je náš vztah k církvi, k její tradici a k jejím představitelům. Věříme v církev spolu s celou církví Kristovou, tedy i s tou, která klopýtá, hledá, která je závislá jen na Kristově milosti? Anebo věříme v církev, v její neomylnost, neporušenost? Poměřujeme veškeré dění ve svých společenstvích svědectvím Písma, tak jak to od svých posluchačů očekával Jan Hus, nebo se jen slepě oddáváme autoritám v našich očích sice vysoko postaveným, přesto autoritám lidským? Takové otázky si musíme v hloubi srdce připustit, máme-li se po právu odvolávat na husovskou tradici a máme-li být ještě dnes věrnými nositeli tohoto starého odkazu. Jako křesťané, kteří vyznáváme pravdu v Kristu Ježíši, nikoli v instituci církve, všechny věroučné spory poměřujeme svědectvím evangelia. Zkoumáme, jak co odpovídá učení Písma a především duchu Kristovy lásky.

Pane Ježíši Kriste, ty jsi hlava církve. Prosíme tě o moudrost a pokoru, ať nedosazujeme na tvé místo to, co tam nepaří. Ať se dovedeme spolehnout jenom na tebe. Amen.

Ondřej Zikmund