
Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou.
Ž 19, 2
Když se všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe a Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“
L 3, 21– 22
Již včera jsme si řekli, že nebe není němé. Dnes se dozvídáme poněkud více o obsahu jeho poselství. Ve starozákonním verši je nám připomenuto, kdo je hlavním hrdinou nebeského sdělení. Je to Bůh, který je nejen slavný, ale zároveň pracovitý. Mohla nás na počátku pracovního týdne potkat věcnější zpráva? V pracovním týdnu se jistě setkáme s mnoha podobami a projevy lidské zbožnosti i bezbožnosti. Novozákonní čtení usměrňuje naši spirituální „rozbředlost“ a soustředí naši pozornost na centrální osobu pozemského i nebeského dění – druhou osobu Boží Trojice, Božího Syna – Ježíše Krista.
Pane Ježíši Kriste, děkujeme, že jsme se ve tvém vyvolení dostali do středu Božího spásného plánu. Amen.
Vladislav Volný (SCEAV)