Slovo pro tento den: Pondělí 23. listopadu
Neboť lid bude sídlit na Sijónu, v Jeruzalémě. Nebudeš už nikdy plakat. Milostivě se nad tebou smiluje, až budeš úpěnlivě volat; uslyší a odpoví ti. Ač vám dával Panovník chléb soužení a vodu útlaku, on, tvůj učitel, už se nebude držet stranou. Na vlastní oči uzříš svého učitele a na vlastní uši uslyšíš za sebou slovo: „To je ta cesta, jděte po ní“, ať budete chtít doprava nebo doleva. Pak prohlásíš své stříbrem potažené vytesané modly i pozlacené lité modly za nečisté a jako nečisté je rozmetáš. Řekneš jim: „Táhni!“ A Hospodin dá déšť tvé setbě, jíž oseješ roli; chléb z úrody role bude vydatný a výživný. V onen den se bude pást tvůj dobytek na širých lukách. Býci a osli, obdělávající roli, budou žrát šťavnatou a slanou píci, nakypřenou lopatou a vidlemi. Na každé vysoké hoře a na každém vyvýšeném pahorku budou potůčky tekoucích vod, v den velkého vraždění, kdy padnou věže. A bude světlo bledé luny jako světlo žárného slunka a světlo slunka bude sedmkrát větší, jako světlo sedmi dnů, v den, kdy Hospodin ováže zlomeniny svého lidu a rány jemu zasazené uzdraví. (Iz 30, 19–26)
Nuže slyšte, nejmilejší, co dělá Pravda, že širokou branou a cestou prostrannou mnozí spějí do záhuby, těsnou branou a po úzké cestě málokteří vstupují v život. A neukazuje třetí cestu a bránu! Hledejte vy nějakou třetí, můžete-li kde nějakou nalézti, a vstupte jí; ale neklamte se, není jiné, která by vedla do života! Touto vstupte! Úzkou branou a těsnou cestou jest pro syny světa Kristus, který praví v Janovi 14: „Já jsem cesta.“ Vpravdě úzkou cestou je pro pyšné pokorný Kristus, těsnou branou je chudý Kristus pro bohaté lakomce. Dosvědčuje sám Kristus uMatouše 19 řka: „Boháč nesnadno vejde do království nebeského.“ […] Ó jaká jest to cesta pro ty, kteří se ucházejí o tučná obročí, pachtí se za statky pozemskými a z nahromaděných obročí se radují! Úzká cesta a těsná brána je Kristus, protože nepřijímá než ty, kteří se zbavili všech hříchů, odhodili přítěž světa, stali se lehkými a zduchovněli a zanechali podívané světa; ty, kteří stojí u prahu církve, spokojujíce se dostatečným oděvem a výživou, neradujíce se z bohatství a z cizího přijímajíce ne na rozkoše, ale co postačuje pro nutnou potřebu. Tato cesta zvláště sluší duchovním, kteří tím spíše mají kráčeti po cestě Kristově, protože ujišťují, že oni jsou Kristu nad jiné blízcí. (M. Jan Hus jako universitní rektor a profesor: výbor z jeho projevů, kázání 17. května 1410)
Pane, dej, ať nám není obtížné být menšinou v této společnosti. Dej, ať nešilháme po vlivných místech, ale ať si svůj ryzí vliv zachováme v místech, kde žijeme a kde nejpříměji můžeme usilovat o pravdivost, spravedlnost a pokoj. Dávej nám smysl pro míru, abychom nedusili své okolí nemírnými nároky a sobě neubližovali nepřiměřenými přáními a tužbami. Dej nám svobodu v pokoře a radost ve střízlivosti. Amen.
Joel Ruml