Slovo pro tento den: Pondělí 23. července

Žd 13, 17–25 ● Ez 158

A Bůh pokoje, který pro krev stvrzující věčnou smlouvu vyvedl z mrtvých velikého pastýře ovcí, našeho Pána Ježíše, nechť vás posílí ve všem dobrém, abyste plnili jeho vůli; on v nás působí to, co se mu líbí, skrze Ježíše Krista. Jemu buď sláva na věky věků! Amen

[Žd 13, 20–21]

Požehnání je dobré slovo, které vyhlašuje Boží příznivé přiklonění k člověku. Dnes býváme zvyklí na záplavu poloprázdných či úplně vyprázdněných slov, která mnoho neznamenají. Jsou to jen slova, bez záruky, bez trvanlivosti. Boží slovo pro člověka je naopak reálná událost, jeho vyřčení neodvolatelně zajišťuje jeho uskutečnění.

Závěrečné požehnání listu Židům v sobě spojuje tři základní součásti vztahu, kterým Pán Bůh oslovuje člověka. Je zde smlouva, zaslíbení a poslání.

Dnes čteme o věčné smlouvě mezi Bohem a člověkem, smlouvě vybojované a zpečetěné Kristovou krví, která byla naplněna v Kristově zmrtvýchvstání a v jeho trvající pastýřské přítomnosti.

Dostáváme zaslíbení Boží pomoci a posily ve všem dobrém, v každém dobrém díle, které konáme podle Boží vůle.

A to je i naše poslání. Dostáváme požehnání, abychom se sami požehnáním stávali, abychom podle Boží vůle jednali v jeho lásce a svědčili tak o Boží moci.

Pane Bože, vděčně přijímáme tvé požehnání, spoléháme na tvou smlouvu, těšíme se z tvých zaslíbení. Děkujeme, že právě nám jsi svěřil své poslání. Amen

David Najbrt