
Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: „Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.“ Já však pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu. Přinášíš-li tedy svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar. (Mt 5, 21–24)
A uvažovati má člověk to přikázání: „nezabiješ“, aby nezabil člověka na těle, ani sám tepa, ani radou, ani ponuknutím, ani otrávením, ani odsouzením, ani nebráněním, když může ochrániti; aby nezabil kdo ani kterým přivolením, k zabití člověka nevinného, ani pobráním statku, pro něž (pro pobrání) by hladem zemřel, ani zadržením almužny. Neboť dí sv. Ambrož: Krm chlebem lačného, nekrmil-lis, umořil si, to jest zemřel-li hladem. A sv. Pavel dí k Římanům v 14. kap.: Nechtěj krmí svou toho ztratiti, pro něhož Kristus zemřel. A tím míní, jakož tudíž píše sv. Pavel, abys zlým příkladem neuvedl v zatracení člověka, pro něhož Kristus zemřel; neboť zabití na duši hříchem jest těžší než na těle. Protož má člo věk velmi se vystříhati, aby nižádného nezabil na duši zlým učením, zlou radou, zlým příkladem a zmeškáním dobrého naučení. Protož dí sv. Řehoř, že kolik lidí zavraždíme zlým příkladem, a zmeškáním, tolika hodni jsme smrti. A nevěří-li kdo Řehořovi, ale věř Kristovi, jenž dí v 18. kapitole k sv. Matouše: Kdo pohorší jednoho z těchto maličkých, již ve mne věří, hodno jest jemu, aby zavěšen byl žernov osličí (jímž osel neb oslice mele obilí) na hrdlo jeho a byl pohřížen v hlubokosti mořské. Ó milý Kriste! Kdyby každý, kdož jiné pohoršuje zlým příkladem, byl tak utopen, málo by kněží a zákonníkův zůstalo, počnouce od papeže až do nej menšího, jenž jest pečliv lakomství, pýchy a smilství! Dej také, milý Kriste! ať tebe po sloucha jíce, všichni držíme právě to přikázání: „Nezabiješ!“ (Postila, kázání na šestou neděli po svaté Trojici)
Pane Ježíši Kriste, máme na paměti, jak slovo může zraňovat, křivý pohled probodávat, naše lhostejnost ubíjet. Prosíme, obdař nás vnímavým srdcem, ať se nedopouštíme ničeho zlého. Amen.
Olga Mrázková