
Požehnán buď Bůh […], který poslal svého anděla a vysvobodil své služebníky, kteří na něj spoléhali.
Da 3, 28b
Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí.
L 21, 18
Radostné zvolání prorockého textu nevychází z úst zbožného Izraelity či proroka, který byl zrovna zachráněn z nějakého nebezpečí. Jde o výrok babylonského krále Nebúkadnesara. S překvapením sledoval, jak plameny ohnivé pece nemají moc nad zbožnými Izraelci Šadrakem, Méšakem a Abed–negem. Trestal je za jejich neochotu vzdávat božskou čest jemu samému. Tři mládenci se báli více svého Boha. Svou věrností Hospodinu riskovali téměř jistou záhubu. Činili tak ovšem s pevnou vírou, že jestliže Bůh, kterého uctívají, je bude chtít vysvobodit, učiní tak. Pán Bůh se přiznal k víře svých věrných a vysvobodil je. Tak se skrze odvážnou věrnost mládenců dal Hospodin poznat svému protivníkovi, z jehož úst plyne žehnání.
Pane Bože, děkuji za ujištění, že o mně víš a že s tebou je můj život v bezpečí. Prosím o odvahu k věrnosti tobě v každé chvíli života. Amen.
Jan Asszonyi (CB)