Slovo pro tento den: Pondělí 21. března

Veliký zástup Židů se dověděl, že tam Ježíš je; a přišli nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých. Proto se velekněží uradili, že zabijí i Lazara; neboť mnozí Židé kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše. [J 12, 9–11]

Vzpomínáte si na Nikodéma? Také přišel za Ježíšem. Také v něm viděl Mesiáše. Dlouho očekávaného. Protože Ježíšovy činy chápal jako potvrzení, že Bůh je s ním.

I do Betánie proudí mnoho podobných. Snad se i stali Ježíšovými učedníky. Mnozí v Ježíše věřili. Šli za ním ne bezdůvodně. Ježíš uskutečňuje novou epochu. Znak Božího věku. Který se vlamuje do bezútěšnosti lidské existence. Tak to cítí poutníci. Jsou na správné adrese.

Jenomže ne každý to vítá. Člověkem je i ten, kdo v Bohu vidí konkurenta a je rád, když Bůh je pěkně daleko od reality lidské existence. V dalekých nebesích. To se s Bohem dá snadněji manipulovat. A tak musí být Ježíš umlčen. Je příliš nebezpečný.

Lidský svět však není černobílý. Ježíš neučinil svoje poslední znamení. Znamení kříže. Nebesa sestoupí do hlubin. Do lidského hříchu, smrti a hrobu. Jak přijmou křížové znamení ti, kteří před tím v Ježíše uvěřili? Nikodém uložil Kristovo tělo do hrobu. Zasedne i ke stolu se Vzkříšeným nebo pohřbil své naděje spolu se svým milovaným Mistrem?

Pane, dej, ať má víra není povrchním klopýtáním. Dej, ať tě následuji po tvé cestě. Amen.

David Sedláček