Slovo pro tento den: Pondělí 20. ledna

A Bůh jim požehnal: „Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích. Létavci nechť se rozmnoží na zemi.“ [Gn 1, 22]

Úctu k lidskému životu má nepochybně většina lidí. Pátý stvořitelský den připomíná, že nejde jen o úctu k životu člověka, ale o úctu k životu každého tvora. Copak mohu ničit to, co je tu z Boží vůle a čemu Bůh požehnal? Kniha Jobova dá odpověď jadrnější: „Dobytka se zeptej, poučí tě, nebeského ptactva, ono ti to poví… Kdo z nich všech by nevěděl, že ruka Hospodinova to učinila, že v jeho ruce je život všeho, co žije, a duch každého lidského tvora.“ Tyto dva důvody stačí: 1. Život nevznikl sám od sebe. Je to dílo Božích rukou, výsledek Boží práce. 2. Každý život je v jeho ruce. on sám je jediným Pánem života. Proto s ním nemůžeme nakládat libovolně. O několik kapitol dál člověk uslyší, že „každý pohybující se živočich nám bude za pokrm“ (Gn 9, 3). Bible nezakazuje masitou potravu. Je však proti Boží vůli a proti Božímu stvořitelskému záměru život jakýchkoliv zvířat svévolně utrácet (třeba kvůli parádnímu kožichu nebo kabelce z krokodýlí kůže, nebo i kvůli loveckým trofejím). Naopak, člověk jako správce Božího stvoření je má chránit. Má chránit prostor k životu a podepírat každou snahu, aby rozmanitých druhů neubývalo.

Náš Pane, když hledáme tajemství života, tady nám dáváš první odpověď. Život každého tvora, velkého i malého, je tvůj dar. Díky i za lidi, kteří nám to připomínají. Amen.

Jan Trusina