Slovo pro tento den: Pondělí 18. února

Bože, nebuď zticha, nemlč, Bože, nezůstávej v klidu! Hleď, jak tvoji nepřátelé hlučí, kdo tě nenávidí, pozvedají hlavu.

Ž 83, 2–3

Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.

2 Pt 3, 9

Ještě dříve, než jsou v následujících verších identifikováni nepřátelé, jsme vtahováni do modlitby v lidské krizi. Žalmy úpěnlivých proseb svědčí o křehkosti a zranitelnosti lidského života. Nejen žalmista, ale celé společenství je v těžkém ohrožení útoku od okolních národů, a tak se obrací na Pána Boha s velkou naléhavostí až útočností. Je dobré si povšimnout, že žalmista do své krizové situace vtahuje Pána Boha. Ohrožen nepřáteli není jen Boží lid, ale je to sám Bůh. Nepřátelé Izraele jsou nepřátelié samotného Boha. Nenávist nepřátel k lidem je zároveň nenávistí k Stvořiteli. Mnoha zkouškám a krizím na zemi nebudeme rozumět. Ještě těžší je, když se nám zdá, že Pán se svou pomocí otálí. Přesto je naléhavá modlitba naším spojením s Bohem a v modlitbě se často rodí pokání a odevzdanost do Boží ruky. Modlitba v sevření a krizi má svůj hluboký smysl.

Bože, nenech nás na pospas nepřátelům ohrožujícím život fyzicky ani duchovním mocnostem. Amen.

Pavel Černý (CB)