Slovo pro tento den: Pondělí 18. ledna

„Na maličký okamžik jsem tě opustil, avšak shromáždím tě v převelikém slitování. V návalu rozlícení skryl jsem před tebou na okamžik svoji tvář, avšak ve věčném milosrdenství jsem se nad tebou slitoval, praví Hospodin, tvůj vykupitel.“ [Iz 54, 7–8]

Zdá se nám, že vidíme již dlouho jen Boží odvrácenou tvář? Neztrácejme naději. Jeho milosrdenství je přinejmenším 250x větší než jeho hněv, když budeme brát doslovně výrok z Desatera (Ex 20, 5b–6): „Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.“ Dříve to byly tři až čtyři generace, které žily pospolu a nešvary dědů tak odkoukali synové, vnuci i pravnuci. Hodně věcí je však na nás a našem vlastním rozhodnutí. Musíme dávat pozor, abychom se nenechali strhnout špatným příkladem některých lidí, které máme kolem sebe. Můžeme udělat radikální řez, úkrok stranou. Apoštol nás vyzývá: „Ošklivte si zlo, lněte k dobrému.“ (Ř 12, 9b) I takový úlek, období „sucha“ nebo pohled neradostné pravdě do očí může být obratem k lepšímu, cestou k dobru a k hojnosti, kterou jsme nemohli čekat či předem dohlédnout. Špatné dny nás zvou k těm dobrým. Jen zahlédnout cestu.

Pane, pomoz nám vybřednout, kde zapadáme do bláta. Podej nám ruku, obrať na nás svoji milosrdnou tvář. Toužíme najít schůdnou cestu vpřed. Amen.

Magdaléna Trgalová