Slovo pro tento den: Pondělí 17. března

Nakonec pak: Všichni buďte jedné mysli […]. [1 Pt 3, 8a. b]

O čem to tu apoštol píše „nakonec“? Nakonec uvádí pokyny, kterými se máme řídit uvnitř církve, jak máme mezi sebou žít, abychom ve sboru vytvářeli obecenství bratří a sester, aby sbor (a církev) nebyl institucí, kterou lidé nemají rádi a houfně ji opouštějí. – Mezi ty závěrečné pokyny na prvním místě patří: Všichni buďte jednomyslní. Jak tomu máme rozumět?

Máme mít ve sboru všichni na každou věc stejný názor? Naprosto nikoli! Apoštol nevyžaduje uniformitu ani ve smýšlení, ani v jednání. V Listu Filipským je to objasněno: „Ať je mezi vámi takové smýšlení jako v Kristu Ježíši“ (Fp 2, 1–4). A ještě jednou ve Fp 4, 2: „Máme být zajedno v Pánu.“ Máme se tedy všichni orientovat na Krista. Myslet na jedno: na Pána. Jak toho dosáhneme? Když se nedáme vláčet ctižádostí a ješitností, ale budeme v pokoře pokládat jeden druhého za přednějšího (Fp 2, 3). Pak budeme v podstatných věcech zajedno a ve všem ostatním se budeme trpělivě snášet.

Pane, přimlouváme se za všechny, kdo jsou ve sboru znesvářeni. Prosíme, požehnej ekumenické úsilí. Amen.

Jiří Doležal