
Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti? Tak se naplnilo Písmo: ,Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost‘ a byl nazván ,přítelem Božím‘. Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry! Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou? – Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků. (Jk 2, 22–25)
Nelze věřit a přitom hřešit. Když hřešíme, nemáme dost víry. Hus připomíná slova apoštola Jakuba: „Víra bez skutků je mrtvá.“ Neb jakž koli člověk boha nemiluje nade všecky věci, tak ihned vieru jest umrtvil; a poňavadž kdy kolivěk smrtedlně hřěší, tehdy v ten čas boha nemiluje, zjevná věc jest, že když kolivěk smrtedlně hřěší, že má nedostatek již v své vieřě. (Postila, kázání na pátou neděli po Kristovu narození)
Pane slávy, Kriste Ježíši, ty jsi ve své lásce sestoupil do hlubokostí naší lidské ubohosti i pýchy. Prosíme, ať umíme tvé milosrdenství a lásku přijímat a být milosrdní. Amen.
Pavel Kašpar