
Pokud jde o příchod Pána Ježíše, kolem něhož budeme shromážděni, prosíme vás, bratří, abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečí či listem, domněle pocházejícím od nás, jako by den Páně měl už nastat. [2 Te 2, 1–2]
Kdy Pán opět přijde? Někteří křesťané v Tesalonice došli k přesvědčení, že do jeho příchodu chybí snad jen několik hodin, nejvýše dní. Dovolávali se zvláštních duchovních zjevení, prorockých výroků, a dokonce i Ježíšových slov: „Buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete“ (Mt 24, 44). Z toho vyvodili prostý závěr: Je třeba skončit s běžnými věcmi a připravovat se na setkání s Pánem. Pokračovat v každodenní práci, starat se o rodinu, o hospodářství i všechno ostatní – to už nemá smysl.
Proti těmto bludařům se apoštol postavil zcela rozhodně. Prosí bratry a sestry, aby se takovými řečmi nedali svést. Křesťané mají dbát o vnitřní rovnováhu mysli, která je chrání před svůdnými, rádoby duchovními vlivy. Jsou přece zakotveni v evangeliu. A skutečná víra zbavuje strachu z budoucnosti. Současně Pavel rozvíjí myšlenku, že přechod do nového věku nebude klidnou událostí. Dojde ke konečnému zápasu mezi knížetem života a knížetem zla, v němž Kristus dosáhne konečného vítězství. Ještě mnohé se musí stát. A pak teprve bude konec.
Kdy tedy Pán slávy přijde? Odpověď zná jen Stvořitel všech věcí a otec našeho Pána. Co tedy? Martin Luther to řekl jadrně: „Kdyby zítra měl Kristus přijít, ještě dnes zasadím svou jabloňku.“
Duchu svatý, veď nás ke střízlivé a přece hluboké víře. Amen.
Pavel Smetana