
Sotva Ježíš vystoupil z lodi, vyšel proti němu z hrobů člověk posedlý nečistým duchem. (Mk 5, 2)
Obrazně: nemocní jsou, kdo souhlasí s hříchem, mrtví, kdo se hříchů dopouštějí, malomocní, kdo jsou zvyklí špíně, ďáblem posedlí, kdo odmítají poučení pro svou duši a pohrdají jím. Podle toho mají kazatelé především nemocné léčiti z hříchů, za druhé křísiti ty, kdo jsou pro své hříchy duševně mrtvi, a podobně. (Betlemské poselství I, kázání na den svatého Šimona a Judy 28. října 1411)
V politice se říkává, že ti, kdo mají za sebou nějaký utajený škraloup, jsou „rizikoví“: někdo možná ví, že měli (nebo ještě mají) ve skříni kostlivce – a co kdyby je tím začal vydírat? Hus však nemluvil o politice a zamířil ještě hlouběji. On takový kostlivec nebude čekat, až ho někdo objeví, a rovnou si po vás sáhne sám. Proto je tak důležité nechat se zbavit hříchu – abychom byli použitelní k tomu, k čemu nás Bůh povolává.
Svatý Bože, ty víš, jak to s námi je. Děkujeme, že nás vysvobozuješ z osidel zla a uvolňuješ nám srdce i ruce ke službě. Amen.
Jan Keřkovský