Slovo pro tento den: Pondělí 14. prosince

„Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas. Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“ Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci. Řekl jim tedy Ježíš znovu: „Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce. Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly. Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.“ (J 10, 1–9)

Svaté toto evangelium výkladu lepšího nemůže míti; neboť milostivý Spasitel, což v podobenství mínil, to vyložil, řka, že on jest dvéře ovcí, a že kdož skrze něho vejde, ten spasen bude, a jiní všichni, kteříž jinudy nežli skrze něho vešli neb přišli, jsou zloději a lotři; ale kdož skrze něho vchází, ten jest pastýř ovcí, jemuž vrátný otvírá. A tak, jako dí sv. Augustin na toto evangelium, Kristus jest i pastýř, i dvéře, i vrátný. A dí: Prosme toho vrátného, ať nám otevře rozum, abychom rozuměli, kterak on jest i pastýř, i dvéře i vrátný, i ovce. Pastýřem jest proto, že ovce své zná ze jména, a krmí je, i pase, i živí, i věčný život jim dává; jakož jsem psal v 25. kázání. Dvéře jest, neboť nelze jest jíti komu zde v milost Boží, aniž po smrti v život věčný, nežli skrze něho; jakož sám dí: „Já jsem dvéře, skrze mne vejde-li kdo, spasen bude.“ Vrátný jest, neboť komu on otevře víru, milost a nebeské království, ten vejde, a komuž otevře toto evangelium, ten porozumí. Ovce milý Kristus jest, neboť když jest veden na smrt, šel tiše a pokorně a neotevřel úst svých k rouhání, aniž k nepokornému promluvení. To mile znamenajíce, vizme: Kdy, před kým a proč tuto řeč svatého evangelia mluvil? Kdy? že poslední léto svého kázání, blízko před smrtí, když se byli kněží a zákoníci spikli, aby byl vyobcován, kdož by, že on Kristus jest, vyznal, jakož dí sv. Jan v 9. kap. Pak proč mluvil? Víme, že marně nikdy, ale mluvil, aby své ovce naučil, koho mají slyšeti a následovati, a koho se mají vystříhati; a svým náměstkům ukázal dvéře, jimiž mají vcházeti, aby jinudy vstupujíce nebyli zloději a lotři. (Postila, kázání v úterý po svatém Duchu)

Pane, ty jsi to světlo a smysl života. Amen.

Olga Mrázková