Slovo pro tento den: Pondělí 13. prosince

Bůh viděl, že to je dobré. Byl večer a bylo jitro, den třetí. [Gn 1, 12b–13]

Dvakrát se to třetího dne ozve: Stvořitel pohlédne na svou dosavadní práci a řekne, že to, co udělal, je dobré. To není jenom, jako když se dobrý řemeslník ohlédne na dokončenou práci, a spokojeně se pochválí, jak se mu to podařilo. Slyším z toho víc: že Stvořitel i teď pomyslel na toho, který přijde na řadu až v závěru jeho díla. Je to dobré, a je to dobré i pro člověka. Bude mu to dobře sloužit.

Ano, dobré bylo vše, co pro nás Stvořitel učinil i toho třetího dne. Můžeme se z toho radovat, můžeme toho vděčně a bez rozpaků užívat. Toho, co nezbytně potřebujeme, i toho, co je nám dáno navíc, pro obveselení našeho srdce.

Radovat se z toho, co máme, a nezávidět, má-li někdo druhý víc. Mít úctu ke každému pokrmu. A nad žádným jídlem neohrnovat nos (nešťourat se v jídle a nefrfňat). Nejenom proto, že jinde hladovějí, ale kvůli Dárci všeho dobrého. S tímto vědomím smíme každý den usedat ke stolu: s vděčností Bohu i lidem, jejichž prostřednictvím nám to Pán Bůh připravil.

Nebude na škodu, jestliže přitom zopakujeme i to biblické, že „je to dobré“. Nejen kvůli manželce či mamince, která to připravila.

Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, všecko jsi pro nás dokonale připravil. Amen.

Jan Trusina