
Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. Nesuďte a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte a bude vám odpuštěno. (L 6, 36–37)
Jak nezůstat přízemní, se máme učit u Krista, který k nám na zem přišel, aby zjevil Boží vůli. To učení nás vede k tomu, abychom svůj život, své postoje orientovali k Bohu. Abychom se neřídili tím, jak se chovají druzí lidé, ale jak jedná nebeský Otec! A svého nebeského Otce máme následovat právě v milosrdenství, říká ve svém kázání o tomto úryvku Jan Hus. Žijeme v docela nemilosrdném světě, kde se už děti učí: Každému podle jeho zásluh. Jedním z mála pozůstatků nezaslouženého dobrého činu jsou milosti prezidentské a ty spíš než cokoli jiného vyvolávají všeobecnou nelibost. Nic zadarmo, kam bychom přišli?! A tak se mnohé problémy jen prohlubují, protože po zlém, bez dobré vůle, bez ústupků je nevyřešíme. Tady se od Ježíše dozvídáme, že Bůh je především milosrdný. Že je věrný a slitovává se i nad nehodným. A to se od něj máme především učit. „Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.“ Podle mistra Jana „milosrdenstvie jest vóle, pomoci biednému z biedy, když člověk móž…“ (Postila, kázání na čtvrtou neděli po svaté Trojici)
Modlitba Jana Husa: Dej, Pane Bože, abychom byli milosrdní, jiných všetečně nesúdili ani odsuzovali, jiným viny odpúštěli a rádi chudým dávali, sami dobře byli živi a jiné z lásky, když poblúdie, trestali, z naučeniě Pána našeho Jezu Krista, jenž jest nám činiti tak přikázal! Amen.
Ondřej Ruml