Slovo pro tento den: Pondělí 10. října

Bůh nás povolal k pokoji. [1 K 7, 15b]

Jestliže spolu manželé nejsou zajedno ve věcech víry, je to samozřejmě velká škoda. Přesto se to často vyskytuje a my se s tím musíme vyrovnat. Křesťan kvůli tomu nemá dávat podnět rozchodu a rozvodu. Má se naopak snažit o pokojné a snášenlivé soužití. Někdy tak můžeme druhého pro Krista získat (v. 16). Stojí to ovšem námahu, sebepřemáhání a trpělivé hledání toho, co je únosné a pro společný svazek prospěšné. Pokud se manželství přirovnává k umění, zde to platí obzvlášť. Jistěže to je dobré pro oba manžele a také pro děti – apoštol to nazývá posvěcení (1 K 7, 14). Pán Ježíš přece vyzývá k pevným manželským svazkům ve smyslu Stvořitelova ustanovení. Ale sebevětší snaha jednoho partnera nemusí mít vždycky úspěch, a jestliže je druhý neústupný, pak je lépe se co možná pokojně rozejít. Soužití svárlivé, soužití za každou cenu, apoštol nedoporučuje.

Pane Ježíši, tys přinesl na svět pokoj a dáváš jej svým následovníkům. Uč i nás šířit porozumění a pokoj doma i v okolí. Amen.

Bohuslav Vik