Slovo pro tento den: Pátek 8. srpna

„Ať udělají kůl vysoký padesát loket, a ráno řekni králi, aby naň Mordokaje pověsili. Jdi na hostinu s králem radostně.“ Hamanovi se ta řeč [jeho ženy] líbila a dal udělat kůl. [Est 5, 14]

Řecký přídavek v Septuagintě na tomto místě naznačuje, že to mohl být mimořádný Esteřin půvab, co krále přemohlo a přivedlo k vlídnosti. Kanonický text však dává svou překvapivostí v králově chování najevo, že tu jeho mysl řídí někdo docela jiný. Hospodin sám. Král se nechá pozvat i s Hamanem na Esteřinu hostinu. Boj o existenci Esteřina lidu začíná. Co z děje je Esteřina taktika a co řízení Hospodinovo, teď asi nerozeznáme. Podobně jako ve vlastním životě. Ester však sází jednoznačně na Hospodina a zdar očekává od něho. Ještě očividněji Mordokaj, který již odložil žíněný šat a se vztyčenou hlavou se prochází na nádvoří. Nic netušící a slávou zpitý Haman se chce nerušeně kochat svým postavením a bohatstvím, ale pohled na nezlomeného Mordokaje mu to kazí. Ve své zaslepené pýše si chystá jámu, do které sám nakonec spadne; respektive kůl, na němž nakonec skutečně bude nade všechny vyzvednut.

Pane, chraň nás před zaslepeností a pýchou, prosíme. Amen.

Kateřina Roskovcová