Slovo pro tento den: Pátek 5. října

Ga 3, 23–29 ● Ez 509

Dokud nepřišla víra, byli jsme zajatci, které zákon střežil pro chvíli, kdy víra měla být zjevena. Zákon byl tedy naším dozorcem až do příchodu Kristova, až do ospravedlnění z víry. Když však přišla víra, nemáme již nad sebou dozorce. Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši.

[Ga 3, 23–26]

Zákon nebyl nikdy otcem, nikdy k nám neměl žádný vztah. Ano, ukazuje nám dobro a zlo, ale spravedlivé z nás neudělá. Prostě dozorce. V jedné knize jsem četla příběh řádové sestry, která pracovala ve vězení. Když se blížil Den matek, nestačila pro odsouzené nakupovat blahopřání. Před Dnem otců pro jistotu nakoupila blahopřání celou krabici. Nepřišel nikdo z odsouzených. Dozorců jistě měli vězni celou řadu, ale dobrého otce, na kterého by vzpomínali a který by je uchránil před vězením, ani jednoho. Dobří otcové milují své děti, učí je poznávat dobro a bránit se zlu. A když jejich děti přesto zklamou, odpouštějí a dávají jim novou možnost.

„Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši.“ Jsem Boží dcera. Jsem Boží syn. Není to naše zásluha, že jsme milováni, že jsme osvobozeni. Neutrhli jsme se z řetězu. Ten řetěz odemkl někdo jiný. V tom jsme si rovni se všemi – naše spravedlnost není z nás.

Díky, Bože, že jsi můj Otec. A že jsi Otec všech, mužů i žen, lidí naší víry i jiných, svobodných i zotročených. Díky za tvou lásku, osvobozující z pout zla. Amen

Marta Sedláčková