
Budeš jako zahrada zavlažovaná, jako vodní zřídlo, jemuž se vody neztrácejí.
Iz 58, 11b
V něm je přece vtělena všechna plnost božství; v něm jste i vy dosáhli plnosti. On je hlavou všech mocností a sil.
Ko 2, 9–10
Můžeme si představit krásnější obraz? Příjemná, zavlažovaná zahrada. Zurčící pramen, bohatý na studenou a lahodnou vodu. Jak to muselo znít izraelskému posluchači? Výborná voda! Ne zteplalá z cisterny, ale přímo z pramene! Vždyť to je něco z ráje!
Obraz zahrady je jen prostředek. Koho má prorok na mysli? Člověka, který pochopí Boží slovo. Člověka, jenž porozumí , že Bůh požaduje jediné: přestat myslet na sebe a na své zájmy. Člověka, který vidí druhého a jeho potřeby a poznává v něm „příbuzného“– „kus sebe sama“. Ten, kdo toto pochopí a žije, proměňuje poušť světa v rajskou zahradu. „Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“ (Mt 25, 40b).
Pane, naplň nás svým životem a učiň nás pramenem pro druhé. Amen.
Petr Šandera (CČSH)