Slovo pro tento den: Pátek 4. září

Anebo je království nebeské jako síť, která se spustí do moře a zahrne všecko možné; když je plná, vytáhnou ji na břeh, sednou, a co je dobré, vybírají do nádob, co je špatné, vyhazují ven. Tak bude i při skonání věku: vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. (Mt 13, 47–50)

Připodobňuje se tedy království nebeské k síti, která v sebe zahrnuje ryby špatné a dobré. Pokud jest ve vodě, dobré ryby se nepoznávají, nýbrž teprv až když jsou vytaženy na břeh. Tak podobně ve shromáždění lidí, které je takřka jako síť všechny v sobě zahrnuje, jsou lidé dobří a zlí. Pokud jsme zde na světě, nemůžeme poznati, kteří jsou dobří a kteří zlí, až teprv na břehu poslední zkoušky, v den soudu, kdy zlí andělé, ďáblové, Boží sluhové, přijmou k sobě lidi špatné a tím je nadobro oddělí od dobrých. (Betlemské poselství I, kázání na den svaté Markéty 13. července 1411)

Mnohokrát Jan Hus vyzýval posluchače, aby se nedrželi pospolu s lidmi zkaženými, a neostýchal se pojmenovat, podle čeho se ti zlí poznají. Ale respektoval, že není na nás, abychom vynášeli soud a zařizovali někomu pláč a skřípění zubů. To obstarají zlí andělé, ďáblové, jak píše: a i tihle zlí andělé jsou Boží sluhové, čemuž rozumějme tak, že žádné zlo nemůže nakonec Boha přemoci.

Svatý Bože, neustanovil jsi nás soudci nad lidmi. Pomoz nám, prosíme, abychom nepodléhali zlu a abychom se uměli spolehnout, že žádné zlo není nad tvoje síly. Amen.

Jan Keřkovský