
Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a čiň pokání. Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou. Kdo zvítězí, tomu dám usednout se mnou na trůn, tak jako já jsem zvítězil a usedl s Otcem na jeho trůn. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím. (Zj 3, 19–22)
A o tom navštívení dí ve Vzjevení sv. Jana v 3. kap.: Aj já stojím u dveří a tluku; uslyší-li kdo hlas můj a otevře mi dvéře, vejdu k němu, a budu s ním večeřeti a on se mnou. U dveří Kristus stojí, tak že hotov jest milostí vůli člověka navštíviti, a tluče, když napomíná vdechnutím, olestí, hrůzou neb nemocí, anebo dáváním darů rozličných. A kdož uslyší hlas jeho přikázání a otevře dvéře Kristovi, hřích opustě a vůli svou k dobrému plně obrátě, k tomu Kristus vejde, milostí svou jeho navštívě; a skoná-li v té milosti člověk, k hříchu se nenavracuje, tehdy bude Kristus s ním večeřeti a on s Kristem, tj. radosti bude věčně požívati. A tak Kristus navštěvuje člověka duchovně, i kdy hříchův smrtelných člověk nechá a on jemu odpustí, i kdy zvláštní milostí ho obdaruje, i kdy ve smrti milostí svou k němu přichází. (Postila, kázání na první neděli adventní)
Bože, prosíme, ať nejsme hluší a lhostejní, ať nemáme srdce zavřená na petlice. Amen.
Olga Mrázková