
Vždyť nás má ve své moci láska Kristova – nás, kteří jsme pochopili, že jeden zemřel za všecky, a že tedy všichni zemřeli; a za všechny zemřel proto, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel i vstal. [2 K 5, 14–15]
Když nás Kristova láska má ve své moci, tak nás spojuje a činí nás jednotné, činí z nás jeden organismus, jeden systém, který slouží úplně novému účelu – lásce k životu. Coby Kristovi, coby součást Kristova nového těla už nežijeme pro sebe a pro své zabezpečení a pojištění, ale pro opravdový život. Nebo jinak: díky Kristu a jeho odvaze nasadit svůj život pro kvalitu života, která spočívá v důvěře Bohu, můžeme pochopit základní paradox života: ten, kdo se úzkostlivě obává o svůj život, ten si jej právě těmi obavami a úzkostí pokazí a zničí; a naopak ten, kdo se o svůj život přestane bát a nasadí jej pro druhé a pro život bez obav v důvěřivé lásce, ten nalezne úplně novou dimenzi života, úžasnou, radostnou, plnou štědrosti.
Jak se ale obav a úzkostí zbavit? Těm se dá po příkladu Ježíšově leda zemřít. Přijmout za své nápad, že všemu strachu se dá prostě umřít: říci všem vnitřním obavám o svou budoucnost, o své děti, o budoucnost svého národa, církve – pardon, já už se nebojím, nechci se bát, pro strach už tu na zemi nežiji. Prostě už mám novou identitu! Jako by nám omylem vyměnili doklady. Jako by došlo k chybě a my byli prohlášeni oficiálně za mrtvé a mohli si zvolit nové jméno, adresu, povolání... Novou identitu v Kristu přijímáme ale ne proto, abychom jako někteří zloději mohli třeba pod jiným jménem vyloupit banku, abychom mohli páchat zlo, ale naopak proto, abychom mohli žít pro dobro, pro Ježíšův blahoslavený způsob života, abychom si mohli užívat nebeský poklad pokoje a lásky a bezstarostnosti.
Pane Ježíši, dej mi odvahu zemřít. Při mém křtu (v dětství) se to úplně nepodařilo. Rád bych zemřel tomuto světu, který mě zotročuje strachem a obavami. Ponoř mě svou mocí do smrti a pozdvihni mě k novému životu v Duchu odvahy a lásky. Osvoboď mě pro život věčný. Pro život v lásce. Amen.
Marek Bárta