
V každý čas se v Duchu svatém modlete a proste, bděte na modlitbách a vytrvale se přimlouvejte za všechny bratry i za mne. [Ef 6, 18]
Aby bylo zřejmé, že jsme si to nevydobyli sami – když můžeme patřit k tělu, jehož hlavou je Kristus, zastávat nový životní postoj, neotročit Zlému, dokázat, aby důvěra vítězila nad strachem –, ale že jsme všechno přijali jako dar, končí celý List efezským pozváním k modlitbě. Abychom si znovu připomněli, že všecko máme z milosti („sola gratia“, pouhou milostí, říkával reformátor Martin Luther). Milostí jsme byli určeni k službě lidem, abychom jim přibližovali Boží lásku, odpuštění, pokoj a zvali je, aby se zapojili do té Boží stavby v tomto světě. A za to máme děkovat a také prosit a přimlouvat se, aby dobrá Boží tvůrčí moc proměňovala tento svět a dotýkala i skrze naše působení mnohých dalších.
Kriste, děkujeme za všechny, kdo nám prošlapávali cestu k pravému poznání tebe: za proroky, apoštoly, církevní otce, reformátory, za kazatele a kazatelky, za rodiče i děti, za přátele… Prosíme, drž nás ve společenství víry a posiluj nás svým Duchem. Amen.
Anna Lavická