
Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice. [Mk 7, 8]
Téměř každá společenská skupina má své tradice – zvyklosti a představy, které se předávají z generace na generaci. Jak jsme o tom četli, také u Božího lidu dochází k předávání duchovních tradic. Jsou ovšem tradice špatné a tradice dobré. Nedobré tradice kritizoval už Ježíš: opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice. Také reformace odsoudila některé nedobré tradice jako lidské „nálezky“: nesprávně pochopenou apoštolskou posloupnost, víru v očistec, ve svaté, v samočinné působení svátostí a podobně. Jako dobré tradice, jimiž Bůh oslovuje lidi, můžeme uvést tradiční slavení Velikonoc ve starozákonní i novozákonní době nebo důležité věroučné formulace starocírkevních koncilů, chránící věřící před různými herezemi. Mluvívá se i o evangelických tradicích, v nich však jde spíše o specificky zabarvenou výchovu a charakteristické prostředí než o podstatně závažné Boží oslovení.
Dobrotivý Bože, dávej nám víru, která by nebyla spoutána mrtvými tradicemi, ale působila živě na další generace. Amen.
Daniel Henych