Slovo pro tento den: Pátek 3. října

On je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání. [Ef 1, 11]

O jakém poslání to tady Pavel mluví? – Že by si nás křesťany Bůh předem vybral proto, že bychom byli lepší než ostatní? Nebo že by nás určil, abychom byli víc než oni? – Ne! Vybral, vyvolil nás, abychom byli jako kvas, který má pracovat v těstu tohoto světa. Oddělil nás, některé, aby nám zjevil svou vůli; a zjevil nám ji proto, abychom ji plnili. Pro slova „svatí a bez poskvrny“ sáhl apoštol do Starého zákona, kde se týkají zvířat určených k obětování. Myslí se tím oddělení ke zcela určitému úkolu. Neznamená to tedy, že bychom se měli izolovat od světa, ale že si máme uchovat odstup od norem a hodnot svého okolí, abychom sem mohli vnášet vědomí o Boží blízkosti, o jeho vůli, která je milostí, vykoupením, odpuštěním pro všechny, skrze Krista Ježíše. Konkrétně, v dnešní době, to znamená třeba necpat si do života, do přemýšlení a rozhovorů, všelijaké reklamní a seriálové harampádí, to, co se zrovna považuje za „in“, ale uchovat si prostor pro přemýšlení nad důležitějšími věcmi a událostmi, nad Boží vůlí, nechat prostor pro formování jeho Slovem. Jen tak se stáváme „chválou jeho slávy“, když se nenecháme unášet proudem, který právě „frčí“, ale dáme se nést proudem Kristova Ducha.

Pane, chválíme tě za to, co nazýváme spasením, za netušené obohacení života, žitého ve vztahu s tebou; za to, že tvůj vztah k nám zakládá a stabilizuje i vzájemné vztahy mezi lidmi a není omezen ani našimi možnosti, ani konečností našeho života. Amen.

Anna Lavická