Slovo pro tento den: Pátek 28. března

Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal; tak budete dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti. [1 Pt 4, 10]

„Dar milosti“ se řecky řekne charisma. Pro život církve a každého sboru jsou charismata důležitá a nepostradatelná. Nejednou to ovšem s charismaty bývá složité, někdy až nebezpečné. Proto je třeba vzít vážně, že žádné charisma není nějaká naše kvalita, kterou jsme zdědili nebo kterou jsme si sami vypěstovali. Každé charisma je „darem milosti“. Přijal jsi je od Boha působením Ducha svatého. Dále: charisma ti nebylo dáno, abys jím pěstoval svou spiritualitu a aby ses jím chlubil. Máš jím sloužit druhým. Dále vezmi na vědomí, že neexistuje jen to tvé charisma, ale že charismata jsou rozmanitá. (o tom čteme v 1 K 12 a 14.) Konečně: je naprosto scestné požadovat od všech, aby se prokázali jedním – třeba nějakým mimořádným – charismatem (např. glossolálií = mluvením nebeskými jazyky).

Jde o to, aby každý dar – i ten nejobyčejnější – našel uplatnění ve sborovém společenství. Vážíme si i charismatu toho, kdo se ve sboru dovede postarat o děti, kdo navštěvuje staré a nemocné.

Bože, Duchu svatý, ty jsi „v darech svých předrahých a rozkošných přehojně bohatý“. Prosíme tě, abys jimi obdařoval v našem sboru všechny, aby si nikdo nepřipadal ne - užitečný. Amen.

Jiří Doležal