
Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“ Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel. [Mk 1, 25–26]
V tuto chvíli se všem ukázalo, že Ježíš nepřišel člověka odsoudit, ale přemoci jeho hřích. Přišel vysvobodit od vší posedlosti, od zlých vlastností, sklonů a vášní, které zotročují a na které je člověk slabý. Přišel nás „zbavit od zlého“. Tak i teď ukázal, že má moc nad všemi silami zla. Poručil zlému duchu, ať odejde.
A ten ubožák jako by dostal nějaký záchvat, tak s ním ty zlé síly lomcovaly. Názorná ukázka, jaký je to zápas, když má zlá posedlost člověka opustit. Léčení alkoholici či narkomani by mohli vyprávět… To není žádná hra, ale boj, který tu Ježíš svádí, a člověk propadlý zlu se jeho moci brání.
Dokud zní zvěstování slova Božího jen tak obecně a nevýrazně, jsou všichni klidní a spokojení. Ale jak se evangelium dotkne člověka osobně, promluví do jeho soukromých záležitostí, upozorní ho na nějakou jeho posedlost – třeba jak zachází s majetkem, se svými blízkými, se svým životem, tam to s ním začne lomcovat. Tam se začne moci Boží bránit, hněvat se a třeba i křičet. Kolikrát se to opakuje: Já nechci, aby se mi Bůh pletl do života! Mlč, nemluv mi o něm, jen mě tím rozzlobíš!
Ale Ježíš v tom boji nakonec zvítězí. Ničím jiným než pouhým slovem. „Umlkni a vyjdi z něho!“ Kristovo slovo přemáhá zlé démony a zlé síly. Žádné čarovné zbraně, rituály plné tajemství – jak to znáte z filmů, které mají satana často v hlavní roli. Marek to líčí jinak. Po Ježíšově domluvě se ten člověk uklidnil a jeho zloba a nenávist ho navždy opustila.
Pane, uzdravuj naše nemoci a zbavuj nás od zlého. Amen.
Jana Potočková