
Když se odvrátí spravedlivý od své spravedlnosti a bude se dopouštět bezpráví, položím mu do cesty nástrahu a zemře. Jestliže jsi ho v jeho hříchu nevaroval, zemře a nebude pamatováno na jeho spravedlnost, kterou konal, ale za jeho krev budu volat k odpovědnosti tebe. (Ez 3, 20)
Ústy proroka jsme vybízeni varovat své bližní před hříchem. Ukázat jim jejich nepravost. Dozvídáme se, že pokud se nepokusíme druhé varovat před hříchem, že za jejich provinění budeme voláni k odpovědnosti. Těžká to věc, zvláště když máme na mysli výrok zMatoušova evangelia (7, 3): „Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?“ Ale ono ukazovat hřích svému bližnímu není nic příjemného. Nikde není psáno, že nám za to poděkuje. Nejde o mělký moralismus, jde o opravdové hříchy, hříchy proti Bohu. Nejsme dokonalí, sami se sebou máme dost práce, ale to neznamená, že se budeme starat jen o svůj zbožný život a zlé věci dál od sebe budeme přehlížet. Zlo se nesmí tolerovat. Usilujte spíše stíhati křivdy, které Bohu se dějí, než které Vám. V tom právě, ó žel, veškeren svět bloudí, že lidé smrtelní více křivdu vlastní než křivdu proti Bohu stíhati touží. (list Lounským)
Přimlouváme se za tento hříšný svět. Pane, odpusť nám všechna naše provinění proti našim bližním i proti tobě. Amen.
Eva Benešová