Slovo pro tento den: Pátek 25. prosince

I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. (L 2, 7)

Vůl zná svého hospodáře, osel jesle svého pána, mne však Izrael nezná, můj lid je nechápavý. (Iz 1, 3)

Viz pokoru Spasitele našeho a požehnané matky jeho. Pokora Spasitele v tom ukazuje se: Neb on jsa Bůh nejvyšší, jehož výsosti žádný z andělů, aniž které stvoření nebeské dosáhnouti může, tak se pokořil, že ráčil položen býti v tak nízkém místě, tj. v jeslech hovadských. Aj, kterak nejvzácnější svatosti nad svatosti všech svatých v tak špatném místě pokládají se, kteréžto poznavše vůl a osel, zjevně klekli na kolena před Stvořitelem svým, aby se to naplnilo od Izajáše proroka řkoucího v 1. kap.? „Poznal vůl vladaře svého a osel jesle Pána svého.“ Též pokora požehnané matky okazuje se v tom, neboť všeliká stvoření, blížíce se ku porodu, mají nějakou komoru, v kteréž rodí: Nebo ptáček má hnízdo své, hovada mají peleše své. Ale blahoslavená Panna Maria, Matka všemohoucího Boha, královna všeho světa a paní andělů, neměla komory vlastní, ale v stáji a v hospodě. (Postila, kázání při první mši na den Božího narození)

Pane Ježíši Kriste, ty, jenž jsi přišel v podobě bezbranného dítěte, máš v rukou celý svět. Chceme ti patřit i my. Radujeme se z tvého narození. Amen.

Olga Mrázková