Slovo pro tento den: Pátek 25. dubna

Ale oni všichni najednou křičeli: „Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!“ To byl člověk, kterého uvrhli do vězení pro jakousi vzpouru ve městě a vraždu. [L 23, 18–19]

Scéna s Barabášem, o jehož propuštění prosí členové židovské rady i shromážděný lid, jasně ukazuje, jakého si tehdy přáli Mesiáše: ne duchovního, nýbrž mocenského, politického. Pilát se snaží nabídnout ještě jednu možnost, velice neobvyklou: Navrhuje, že propustí toho, který se dostal do vězení pro vzpouru proti Římu a za vraždu.

Lukáš představuje tohoto Barabáše jako Ježíšův protějšek. Na jedné straně Barabáš, česky syn otcův, na druhé straně Ježíš, Syn Boží. Tak tomu nepochybně rozuměly některé staré rukopisy, když ke jménu Barabáš připojily i jméno Ježíš, takže stojí proti sobě Ježíš Barabáš a Ježíš Syn Boží. Dvě osoby tu vznášejí mesiášský nárok. A teď si, Izraelci, zvolte, vyberte jednoho z nich, a rozhodněte se dobře. A Izrael dal přednost tomu, kdo chce prosadit a uchvátit Boží království silou a mocí (Mt 11, 12). Zavrhují Ježíše Nazaretského, tichého a pokorného krále, jehož království není z tohoto světa. Odkaz na J 8, 44 naznačuje, že volí toho, jehož otec je sám ďábel.

I dnes mívá Ježíš málo šancí, když chce v lidských srdcích zvítězit láskou a pravdou. Přesto však to odmítavé „Pryč s ním!“ nevolají všichni. Ježíš je nadějí pro všechny, kteří odmítají barabášovskou cestu násilí.

Děkujeme ti za to, Pane náš, že prosazuješ své plány podle své vůle. Skrze lásku a pravdu přinášíš záchranu, a nedáš na to, co si přejeme my. Amen.

Lubomír Kabíček