Slovo pro tento den: Pátek 25. června

Láska přikrývá všechna přestoupení. [Př 10, 12b]

Tento příběh není ohmataný (nesčetněkrát předávaný kýmsi komusi a tím oslabený ve svědecké hodnotě). Jeho aktérka má přesnou adresu a číslo mobilního telefonu a může být kdykoli přizvána k verifikaci a upřesnění. Paní Věroslava s příchodem na svět vyčkala, až doduní poslední válečné výstřely. Pohádkové dětství, škola jedna, škola trochu vyšší a pak ještě jedna, odborná umělecká. A ježto pěkná žena nemusí rodinu odkládat, už je tady i manžel umělec a brzy pěkné dvě děti. Námět pro povídku. Ale pak zničehonic rána první: Pan umělec se v cizině zaplete a svou rodinu opustí. Ženuško, buď silná, abys kormidýlko lodičky zvládla! Krušná léta běží a ze syna už je vysokoškolák! A rána druhá. Synáček nestuduje. Najde si opiátovou společnost a jinou (včetně matčiny) odmítá. A pak se ztratí. Nedohledá se ho ani naše policie, ani Interpol. Nejspíš už není živ. Matka, které zbyla jenom modlitba, věří, že je to jinak. Pěkně dlouho. A po třech letech ji středočeský lesník upozorní na podivné zvíře v revíru. Dnes už je vše jinak. Mladý muž, vyrván peklu, našel svoje místo, u lidí i u Boha. A svědectví o síle lásky mateřské ať ani v nejmenším nezastíní tu nekonečnou, Boží, která přikrývá zlo, před nímž jsme my dávno kapitulovali.

Chválíme tě, že ani v této době není tvá moc ukrácena. Nauč nás doufat i tam, kde marná je pomoc lidská. Amen.

Ludvík Klobása