Slovo pro tento den: Pátek 24. srpna

1 Kr 5, 9–14 ● Sv 189

Bůh dal Šalomounovi moudrost, převelikou rozumnost a takovou hojnost myšlenek, jako je písku na břehu moře.

[1 Kr 5, 9]

Šalomounovo jméno je symbolem moudrosti. Inu, měl zkrátka to správné přání, jako v pohádce. Jenže měl jen jedno, ne tři. A nenabídla mu je kouzelná rybka, ale Bůh, který hledí do lidského srdce a má radost z dobrých rozhodnutí.

Šalomoun myslel na budoucnost své země. A myslel také na druhé lidi, když si přál vnímavé (slyšící) srdce. Jako král soudil lidské pře, rozhodoval ve všech oblastech společenského života. K tomu je dobré mít vnímavé srdce, schopné vyslýchat lidská trápení a poslouchat Boží hlas. A právě takové srdce si Šalomoun přál. Král Šalomoun byl prostě moudrý ještě dříve, než o svou moudrost požádal.

Být moudrý před Bohem však znamená tak trochu jinou moudrost, než jakou oceňují lidé. Šalomoun dovedl mluvit o ledasčem, myšlenek a nápadů měl, že je nestíhal zapisovat. Pravá moudrost však znamená „odložit skutky tmy a žít řádně“ a Kristu věrně, jak nabádal o pár století později jiný moudrý člověk (Ř 13, 12­14).

Denně vycházet na cesty, věrně oddaný Hospodinu v dobrém i ve zlém, tak to uměl král David, tak si to přál i jeho syn Šalomoun. Zcela naplnit to však již nedokázal.

Hospodine, Pane můj, v tvou zbroj oblečen, tebou provázen, chci žít řádně a tobě věrně. Amen

Lukáš Pešout