Slovo pro tento den: Pátek 24. října

Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus. [Ef 5, 14]

Zní to jako zvonění budíku. Moc se nám to nelíbí, když nás někdo takhle burcuje, jak to tady dělá apoštol. Ale co když zrovna potřebujeme vzbudit, abychom neprospali a nepropásli něco důležitého, abychom si mohli protřít oči a uvidět, co brzdí naši svobodu, naši touhu po světle, po pokoji, po radosti! Taková touha je vlastní každému lidskému srdci. Co všechno je člověk schopen udělat a ochoten obětovat, aby žil takříkajíc spokojeným životem! A přitom to, po čem člověk, ba celý svět, touží, aniž by to dokázal naplnit, Kristus nabízí.

Není to nic světoborného, žádná těžká věda, na kterou by někdo nemohl dosáhnout. Kristus, jeho příklad, jeho směřování, nabízí možnost vyskočit z křivě vyjetých kolejí – v osobním, rodinném, sborovém životě – a otevřít se tomu novému, co s ním přichází, když v sobě necháme působit jeho Slovo. Pokud se s námi v životě tohle „uděje“, je to jako za pochodu temnou nocí dostat světlo, díky Kristu vidět jasně, co všechno potřebovalo změnit a vyléčit – v nás samých i kolem nás. Tak jako rentgenovými paprsky se ozařuje zhoubná nemoc, aby mohlo dojít k uzdravení, tak ozářeni Kristem, paprsky jeho pokoje, můžeme i my být „světlem světa“ a na tom místě, kde právě jsme, pomáhat k jeho uzdravení. „Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen“ (J 3, 17).

Pane, dej mi sílu unést všechno, co změnit nemám sil. Odvahu, abych to, nač stačím, na tomto světě pozměnil. A také moudrost, abych to poznal a od sebe rozeznal. Amen. (Podle Jana Skácela)

Anna Lavická