Slovo pro tento den: Pátek 24. dubna

Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. (J 16, 7)

Evangelium toto působilo apoštolům zármutek, protože jim Spasitel předpověděl svůj odchod: utěšoval je však v určitém slibu, že jim po svém odchodu pošle Ducha svatého. A poněvadž byli založení tělesného a tělesnost v nich měla převahu, byli zarmouceni nad jeho odchodem, nedbajíce slibu, který jim učinil. Tak i žena, miluje-li tělesně svého muže, a slibuje-li jí muž, chtěje odejíti, že jí přinese dary, nikterak nedbá toho všeho, toužíc jen po jeho přítomnosti…

Tak nechť všichni uvažují, jak jeden miluje druhého, a hlavně manžel svou manželku. Miluje-li ji jednoduše pro Boha, že totiž je řádná a ctnostná a že slouží Bohu, pak ji miluje hodně. Miluje-li ji však více pro tělesnou rozkoš, lybost, je to znamení, že nebude míti Utěšitele v Duchu svatém. Mnozí totiž jsou zaslepeni takovou láskou ke svým manželkám, že je zahrnují nepočestnými slovy, i když se zpovídají a tělo Kristovo přijímají. (Betlemské poselství I, kázání na čtvrtou neděli po Velikonocích, 10. května 1411)

Snad se náš vztah k Bohu promítá do našich vztahů k nejbližším a snad je tomu i naopak. Jak se kdo chováme ke svým nejbližším, zač je pokládám a mám, podobně jednám i se svým Bohem. Pane Bože, vyznávám, že se nechovám dobře k tobě ani ke svým nejbližším. I v tom potřebuji Přímluvce a Potěšitele. Amen.

Ondřej Ruml