Slovo pro tento den: Pátek 22. srpna

Tu řekla Noemi své snaše: „Požehnán buď od Hospodina, který neodňal své milosrdenství od živých ani od mrtvých.“ A pokračovala: „Ten muž je náš blízký příbuzný, patří k našim zastáncům.“ [Rt 2, 20]

Noemi rozpoznala, že situace se začíná vyvíjet pro obě ženy dobře, a vidí v tom ruku Hospodinovu. Bóaz, jehož jméno znamená „V něm (Hospodinu) je síla“ se projevuje jako muž velmi zbožný. Noemino požehnání Bóazovi je bodem zlomu, kdy se tato stará žena začne dostávat z nejhoršího truchlení do nadějnějšího rozpoložení. Noemi si uvědomuje, že Bóaz patří k jejich zastáncům. To byli lidé z příbuzenstva, kteří měli dle Zákona povinnost pomstít bezpráví, vykoupit v nouzi prodaný rodinný majetek nebo příbuzného z otroctví či se oženit s vdovou po svém blízkém. Takových potenciálních zastánců však bylo v Betlémě více. Touto rozprostřenou odpovědností mohlo také dojít k tomu, že se o dvě ovdovělé ženy nakonec nikdo nepostará. Vždy je třeba, aby se k situaci něčí nouze postavil čelem konkrétní člověk a vykonal zcela jasné kroky k nápravě daného stavu. I my se můžeme rozhlédnout, zda na nás taková životní výzva z některé strany nenápadně nedoléhá.

Pane náš, lehké bývá vymluvit se z odpovědnosti, těžké rozhodnout se odpovědnost přijmout. Dej nám sílu činit rozhodnutí a s odvahou jít do nejasné budoucnosti. Vždyť jsi nám v Kristu dosvědčil, že nás neopouštíš. Amen.

Magdaléna Trgalová